Již třetím rokem po sobě jsme si dokázaly vybojovat postup na republiku. Tentokrát do Hradce Králové, a to ve složení: Veronika Krpcová, Dorota Blahútová, Adéla Skotnicová, Karolina Vyvialová, Kateřina Borovičková, Simona Krampotová, Johana Žmolíková, Petra Mazzolini, Anežka Švrčková a Andrea Škultetyová. S podporou Petra Nováčka a Martina Langa.
Na cestu vyrážíme již ve čtvrtek, aby měly holky možnost lépe se připravit na závod ve výstupu na věž a my ostatní na prezenci a následné tréninky disciplín, které probíhají v průběhu pátečního dopoledne.
Ačkoliv je pátek soutěžním dnem především pro kluky z HZS, holky z našeho týmu se také postavily na start – konkrétně v závodě ve výstupu na věž do 1. patra, kam se nominovaly za svá domovská SDH. My se po zmiňovaných trénincích stavíme do role fanoušků a povzbuzujeme Simču Krampotovou, Karolinu Vyvialovou a Kačku Borovičkovou. Především jejich výkony a snad i naše povzbuzování dovádějí Simču k vítězství v základních kolech. Kačka obsadila 6. místo a Kája smolné 16. místo. Ve finále nám pak Simča dělá radost vybojovaným 2. místem.
V sobotu se do dresů oblékáme již ve větším počtu. Dopoledne vytahujeme tašku s hadicemi a pouštíme se do závodění v disciplíně běh na 100 m s překážkami. Výkony našich holek během celého roku nám dávají papírovou pozici favorita. Tu jsme schopné potvrdit i ve skutečnosti a odškrtáváme si první splněnou jedničku.
Do finálových běhů se dostávají Simča a Kája. Obě však své pokusy ukončují dříve, než je u nich běžné, a i přes vybojované medaile si rekordní časy nezapisují. Mistryní se stává Eliška Nováková z SDH Hrobce.
Po krátké pauze se mentálně i fyzicky připravujeme na další disciplínu – štafety. Po chybkách v první štafetě vkládáme naděje do štafety druhé. Bohužel chybujeme na 3. úseku při odpojování hadice, sbíráme proudnici ze země, a to nás odsouvá až na 5. místo.
Takové součty jsme již zažily a dokázaly jsme z nich vykouzlit zlatou medaili. Nic není nemožné, ale víme, že budeme muset předvést kvalitní výkon na útocích a zároveň trochu čarovat, aby nám ostatní týmy pomohly odsunout holky z Chválenic, které mají před útoky nejlepší součet.
Kvalitní výkon jsme bohužel nepředvedly a čarovat jsme se ještě také nenaučily.
V prvním útoku předvádíme chybu na koši, dopravním vedení i na sestřicích. Ve druhém už chyby eliminujeme, ale výstřiky z proudnic máme mnohem pomalejší, než na co jsme zvyklé a co umíme předvést.
Titul si vybojovaly holky z Budíkovic, které se nacházely bodově ve stejné situaci jako my, ale svým útokem a výsledným 1. místem odsunuly plzeňské Chválenice na 2. pozici.
My bereme 3. místo. Jsme zklamané, protože jsme nepředvedly to, na co jsme měly, a na republiku jsme jely s cílem titul obhájit. Na druhou stranu byly útoky ostatních SDH tak vyrovnané a blízko našemu času, že jsme také mohly zůstat bez medaile. Drama tedy opět proběhlo, tentokrát však ne kvůli očekávání zlaté medaile, ale právě kvůli boji o vůbec nějakou.
Na závodě jsme určitě nebyly jediné s ambicemi a bohužel ani dostatek tréninku vždy nezajistí bezchybný výkon na závodech. Myslím si, že na sebe můžeme být pyšné a příští rok se snad zase ukážeme a zabojujeme, tentokrát na opačné straně republiky – v Plzni.
Děkujeme především sboru SDH Oprechtice a městu Paskov za podporu. Obci Trojanovice za zapůjčení auta. Také fanouškům za to, že nás jezdí podporovat a vítají nás jako mistryně, i když nám na krku nevisí zlato.
A já děkuji celému našemu týmu za to, že ho mám. Družstvo takové, jaké je poskládané právě v Oprechticích, je radost vést a být jeho součástí.
Za Ďouchy – Verča Krpcová