http://oprechtice.cz

Zazdíkovice 2015
Napsal uživatel Petr   
Pondělí, 06 Červenec 2015 14:43

 

Zase po roce jsme se sešli v Oprechticích za zdí na dalším soustředění mladých hasičů

Fotky

 


 

 

Úterý 30.6. 2015

V neděli jsme společnýma silama postavili veškeré zázemí , takže stačilo jen postavit stany  a mohli jsme se stěhovat.  Rozdělení do stanů byl vcelku logistický problém a někteří z nás se stěhovali i třikrát. Nakonec se dobré dílo podařilo a mohli jsme pokračovat v programu. Další důležitá záležitost bylo rozdělení do družstev, které  se nakonec podařilo k všeobecné spokojenosti a pak si děti nalosovaly k družstvům nás, dospěláky.

Rozdělení: - fialoví    Kuba Krejčí, Barča Fuzia, Honza Kubánek, Danek  Klučár a Natálka Baďurová a dospěláci Lenka a David

modří Ríša Kunát, Anička Borovcová,  Dorotka Blahútová, Jirka Kubánek,  Agáta Pavlásková, jako dospěláci Šárka a Zuzka

oranžoví Radim Kunát, Ondra Kosák, Janička a Markétka Blažkovy, Adélka Vojkovská, za dospěláky Kača a Pavla

červení  Mates Figa, Vojta Marynčák, Niki Hanus, Adélka Krejčí, Valča Ulmannová a dospělí Janča a Martin

Další členové našeho dobrovolného soustředění byla Martin  a Žaneta Krejčí, Markéta, Tomáš a Dominik Maluchovi a jako hlavní vedoucí Peťa Nováček.

Po rozlosování do družstev děti dostaly bílé plachty, tempery a štětce  a  nakreslily si oddílové vlajky.K večeři si děcka opekly párky, nenasytní  pokračovali chlebem a po večeři nastoupil Peťa a strejda Tomáš s kytarama a hráli a hráli a hráli a děti se snažily zpívat a zpívat a zpívat, co hrdla daly.

 

Středa 1.7.2015

V rozporu s denním rozkazem vedoucích ohledně ranního vstávání v 8.00, bylo už zhruba v 6.40 v táboře vcelku živo. Nikdo sice neběhal po táboře, ale hluk byl že by jeden už znova neusnul. Jako pomstu za brzký budíček, jsme děti vyslali s Davidem na rozcvičku. Pomsta nám vcelku vyšla, děti se vrátily vcelku hotové a my jsme si libovali, že zítra dají určitě pokoj. Nevyšlo nám to.

Po snídani a ranní hygieně začala první soutěž do táborové hry – básničková stezka. Kolem hasičárny byly rozvěšeny básničky a děti se je měly naučit.Byla to štafeta, když se jeden básničku naučil, mohl vyběhnout další.Některým dětem tato hra dala vcelku zabrat. Další hra bylo sbírání čísel, hra kterou jsme si loni nemohli  vynachválit, ale letos máme s sebou více malých dětí,takže si hráli hlavně vedoucí.

Po hře  jsme byli všichni uvařeni , takže jsme se začali střídat v bazénu. Při průběžném usychání jsme se pro změnu učili básničku a písničku , kterou budeme večer zpívat Ivanovi k narozeninám.

Po obědě a odpoledním klidu jsme si oblékli táborové  trička a  vyrazili Amálkou a Ivecem do Ostravy na 112. Exkurze se nám vážně líbila. Nejdříve jsme si prohlídli záchranářský vrtulník, který chvíli po našem odchodu vzlítal. Hluk to byl snad větší než ráno v táboře. Pak nám pan průvodce ukázal veškerou hasičskou techniku, celé zázemí 112 a jako bonus i „hasiče ve skluzu“.

Po návratu jsme hopli do bazénu a pak jsme na uklidnění malovali zážitky z výletu.

Po výborné večeři dojela z nedalekého Krmelína rocková hvězda s kytarou a začala pařba. Nejoblíbenější písní byl zvolen „Svařák“ a nejlepší hra byl šáteček. Večerka byla trochu posunuta, ale ani to dětem ráno nezabránilo v ranním vstávání.

 

Čtvrtek 2.7.2015

Ráno, jako každý den jsme měli budíček v 8:00, i když v některých stanech to žilo už mnohem dříve. Po rozcvičce, hygieně a snídani jsme se přesunuli k základně, kde jsme měli celé dopoledne trénovat útoky.  Ze startu jsme běželi ve standardních sestavách a v týmu zvaných „žlutí“ si Dorotka a Valinka vyzkoušely zaběhnout proud.  Jako vždy žádné závratné časy nepadaly.  Oranžovým se odpojilo céčko, žlutí se zdrželi na základně a u zelených se po výstřiku místo časomíry zastavil náš dech – protože Barči vyklouzla proudnice a vší silou jí zasáhla levou ruku. Naštěstí žádná zlomenina, jak to potvrdila naše zkušená Lenka. Mezi jednotlivými útoky, kdy se připravovala základna, děti trávily svůj čas hrami s Katkou na infikované opice a jiné podobné hry. Jako zpestření pro děti se hecli rodiče, Peťa i Jana, kteří si vylosovali z klobouku svojí pozici a za bujarého povzbuzování se snažili dokončit svůj útok v co nejlepším čase. Vzhledem k docela vysokým teplotám, jsme po exhibici rodičů trošku poupravili program a místo dalšího tréninku jsme se šli schladit do bazénu.

Po odpoledním klidu jsme připravili pro děti soutěž nazvanou „houbičky“.  Ze všech čtyř týmu zápolil každý s každým, kdy jedna strana se pokoušela proběhnout hřištěm bez zásahu mokré houbičky, které po nich házelo družstvo protivníka. Ač se to nezdálo, tak hra byla velmi náročná a tak náš další bod programu byl bazén. Odpoledne následovala další hra s názvem „motýli“. Šli jsme do lesa na malý palouček, kde děti měli sbírat barevné papírky různých hodnot s cílem získat co nejvíce bodů. Cestou zpět nám Péťa vyprávěl zajímavou legendu o vzniku Oprechtic a přepadení hraběte Oppersdorfa místními loupežníky. Jejich úkryt jsme našli v lese, nedaleko hasičárny. Poslední soutěžní hrou tohoto dne byl „balancovník“.  Po večeři, kdy byla pizza, jsme vyhlásili večerku o něco dříve, protože děti vypadaly velmi unaveně. První hlídka ve složení Agátka, Jirka, Anička mohla začít hlídat tábor. Po návratu z poslední obhlídky náhle zjistili, že někdo ukradl naše vlajky. Byl vyhlášen poplach! Museli jsme vzbudit všechny děti a jít hledat ukradnuté vlajky k loupežníkům. Po oddílech se děti vydaly na odvážnou výpravu s cílem, najít a donést zpět naše zástavy. Děti se i přes drobné obavy se svým úkolem statečně popraly a všechny vlajku našly a přinesly zpět do tábora. Plné dojmů se vrátily do svých stanů, jen Dorotka s Ríšou zůstali na hlídce. Loupežníci se už zpět nevrátili a tak jsme po skončení hlídky mohli jít s klidem spát.

Pátek 3.7.2015

Den začal klasicky, rozcvička, tentokrát s Janou. Po snídani zdánlivě jednoduchý úkol skončil vypatlanou láhví jaru a nevymytelnými láhvemi na pití. Po jejich odpěnění jsme se převlékli do fialových zazdínkových triček, nastoupili do Amálky a dojeli do cvičné štoly Staříč. A aby se Chuck v táboře nenudil, udělal si výlet za námi, neboť vedoucí zapomněli tašku s bojovkou na zpáteční cestu. Prohlídka ve Staříčí byla naprosto unikátní, pan průvodce začal „zkrácenou verzí“ a tak jsme po 20 krocích prohlídky ztvrdli asi 20 minut při výkladu důlního výtahu. Vzhledem k tomu, že jsme patřičně dali najevo své zaujetí, zachránil nás Péťa a požádal o „velmi zkrácenou verzi“, která trvala asi hodinu a jediným zážitkem pro nás bylo: ukázky s velkým hlukem a káčátka v porubu.

Na závěr prohlídky jsme se podepsali Permoníkům do pamětní knihy a za zvuku „maxi vrtačky“ jsme štolu opustili. Hurá! Ještě zkontrolovat důlní vagónky a najít kešku. To byl zážitek!

Pak jsme naskákali opět do Amálky s myšlenkou, že se vracíme do tábora. Omyl! Byli jsme vysazeni asi v půli cesty a do tábora mířili po žlutých fáborcích. Červený fáborek byl pro nás vždy výzvou k hledání a plnění úkolů s tématy zvířat, stromů, míčů a velmi se nám líbily křížovky. Na posledním stanovišti skoro u tábora si přišly na své nejmenší děti. Postavičky z večerníčků jsme měli v malíčku.

Oběd jsme výjimečně dostali až odpoledne, neboť jsme se po té náročné túře potřebovali nejdříve zchladit v bazénu, kde jsme společnými silami topili Davida. Přežil. A po obědě opět bazén a další náročný úkol, houby do rukou a myli jsme Amálku. Rovnou jsme přibrali i všechny osobáky, co tu stály, takže dospěláci měli na svém laku „špinavočisté“ vlny. Pak šup do bazénu.

A když jsme se dosyta vykoupali, následovaly hry, při kterých jsme lovili v lese zvířata a běhali náhodu. Zde se přidali i někteří dospělí, včetně našeho vedoucího tábora Peti, který pro službukonající vedoucí na stanovištích zajišťoval rovněž catering a tak s časem cca 12 minut, skončil na krásném posledním místě.

Po ukončení a vyhodnocení soutěží následovala večeře, mytí zoubků a pro všechny noční klid, kromě nás, neboť jsme drželi hlídku, která obnášela kontrolu tábora, hlídání vlajek a obcházení hasičárny, abychom se ujistili, že se neblíží nebezpečí v podobě loupežníků. Vše jsme hravě zvládli a před půlnoci leželi v teple svých spacáků. Hurá! Služba skončila, předáváme červeným. A těšíme se na další báječný den.

 

Sobota 4.7.2015

Předposlední den tábora, ve stínu +30 st. na slunci tak +100!.  Na hodinách 7.30 a ve stanech už začínají špitat dětské hlásky. Děti se pomalu budí, avšak povely zněly jasně: budíček v 8.00!  Dříve jen vyčůrat a zpět do stanu. Klepání kladiva o železo a výkřik „budíček“ vyhnal děti ze stanů. Nástup na rozcvičku u ohniště, děti ve sportovních botech a připraveny na ranní běh.Trasa kolem hasičárny, po lesní cestě k rozcestí, v lese děti zmohla natolik, že jsme si dali na protažení písničku s tanečkem, kterou jsme včera ráno zkoušeli, ale bez úspěchu. Dnes už to bylo lepší. Cesta zpátky byla o něco rychlejší, protože děti čekala v táboře snídaně.

Po snídani se některé děti ještě převlékly do kraťas, postříkali se repelentem a vyrazili jsme do lesa. Tam jsme zkoušeli písničku.Rozdělení na družstva jsme každý dostali svou sloku. Snahu oceníme až večer. Návrat zpět do tábora, kde nás už čekala odměna ve formě ovocného nanuku v čokoládě. Při lízání nanuku se ozval klakson hasičského auta. Děti už tuší co to znamená, vyskočily a křičely „pěna, pěna“. Převlekání do plavek bylo o něco než normálně. Zanedlouho už všichni stáli na místě u auta, kde se dělala pěna. „Do pěny!“ Nával dětí do pěny způsobil velký výskyt sněhuláků. Zanedlouho nebylo poznat, které dítě je které. Radovánky pokračovaly až do pravého poledne, kdy jsme vyhlásili oběd. Těstoviny a kuře na paprice, některé děti opět vybíraly, některé toho snědli, až jsme se divili, kde to vůbec dávají. Odpolední klid každý pojal jinak, deskové a karetní hry a v neposlední řadě balónková válka vedoucích. Odpoledne se děti koupaly v bazéně, střídavě s házením  mokrých houbiček navzájem na sebe. Jako poslední soutěž, jsme udělali hledání lístečků. Jedno družstvo opět nemohlo najít lísteček. I přesto, že hledal snad úplně každý z tábora se ho nepodařilo najít  a proto byla tato hra anulována.

Ještě naposledy se děti šly okoupat, uschnout  na sluníčku a večeře. Po večeři se děti sešly u táboráku, kde si zazpívaly písničku, kterou jsme trénovali ráno. Závěrečná fotka vypovídá o tom, že tábor opravdu končí. Zpívání písniček u táboráku děti moc bavilo, zvláště písnička Šáteček a Svařák.

Překvapení: děti se pomalu přesunuly před zeď kde na ně čekala palba barevných dělobuchů. Barevný ohňostroj vehnal zářivé jiskřičky do očí snad každému dítěti. Ještě naposled si zazpívat, vyčistit zoubky a poslední noc v táboře. V nočních hlídkách červení obstáli, vlajky zůstaly na místě a vše bylo v pořádku.

 

Neděle 5.7.2015

Budíček jako každý den kolem 8:00, po kterém následovala krátka rozcvička s Jančou, velká snídaně a pak už nás čekalo pouze balení svých věcí, protože úderem desáté hodiny letošní soustředění Zazdíkovice 2015 končí.

 

 

 

Opět se celý týden povedl na výbornou a podařilo se nám stmelit už tak perfektní partu. Tak zase možná za rok. AHOJ.

pro oprechtice.cz    Redakční tým Zazdíkovice 2015 (Katka, Pavla, Zuzka, Šárka, Lenka, David, Jana)

 

Hasičský víkend 2018

Banner

Kalendář akcí

<<  Říjen 2018  >>
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
  1  2  3  4  5  6  7
  8  91011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Náhodný obrázek

kozmice_noc...
Image Detail